Program

/Program
Program2018-10-01T13:51:31+00:00

Program konference

Den 1 – středa 3. října 2018

Úvodní slovo konference přednese Ing. Vítězslav Moťka, generální ředitel společnosti Meopta – optika, s.r.o.

Potřeba navrhovat neustále přesnější optické soustavy souvisí se zpřísňováním výrobních tolerancí a nutností přesné justáže finální sestavy.

Toto spolu s rozšiřováním používání impulzních laserových zdrojů s krátkou délkou trvání impulzu o vysokém špičkovém výkonu vede na pokročilé toleranční analýzy, které zahrnují metodu STOP analýzy. Structural-Thermal-Optical Performance (STOP) simulace popisují proces mapování termálních a mechanických vlivů na optický výkon sledované soustavy.

V přednášce budou zmíněny principy toleranční analýzy optických soustav s vazbou na metodu STOP analýzy.

Lektor: Ing. Jaroslav Hopp, Ph.D.

Spolupráce firmy Meopta – optika, s.r.o. a ČVUT v Praze může být právem považována za učebnicový příklad. Vzájemná interakce začala cíleně v roce 2013 a do dnešních dnů se spolupráce neustále rozšiřuje. Z prvotních společně řešených výzev se vyprofiloval profesionální vztah dvou nezávislých institucí, který je postaven na příkladné souhře obou týmů.

Prvním hmatatelným výsledkem byl v roce 2014 popis chování dvojice sestav určených k analýze odraženého a rozptýleného záření v oblasti tzv. wafer inspection. Duální detekce vad pomocí Bright-Field (BF) a Gray-Field (GF) pole výrazně zvyšuje citlivost a pomáhá odhalit více kritických vad během výrobního procesu. Na úrovni sériové produkce waferů uvádí [1] GlobalFoundries zhruba zdvojnásobení počtu detekovaných vad po přechodu na UVision™ 5 a tedy nasazení simultánní BF & GF inspekce. Výsledkem bylo významné zvýšení výtěžnosti 28nm technologie Deep UV (DUV) výrobního procesu ve Fab 1 (Dresden, Germany).

Následovala řada “semicon“ sestav u kterých se, krom chování ve frekvenční oblasti, řešila montáž a její vliv na optické elementy, lepené spoje, odezva na transportní podmínky apod. Zkušenosti z polovodičového segmentu průběžně využíváme v simulacích sportovní a vojenské optiky. Například puškohled řady R2 u kterého byla možnost ověřit simulace realizováním experimentu při střelbách. Dík ověření máme odvahu aplikovat nové progresivní materiály v konstrukci optomechanických sestav. Příkladem budiž stabilizace vzduchové mezery v sestavě PWG 2.1 “Lens Bench and Relay“.

Zhruba po třech letech se nám v roce 2017 podařilo získat společný projekt TH02010264 (TA ČR / PD0013) v rámci kterého chceme simulační nástroje implementovat do procesu vývoje optomechanických sestav. Díky projektu a spolupráci ČVUT v Praze a Meopta – optika, s.r.o. se nám daří přenášet výsledky simulací ve formě aberací zpět do optického výpočtu / návrhu. Příkladem propojení optiky a mechaniky z poslední doby je barvodělící sestava, resp. predikce teploty v provozních podmínkách. Obecně se snažíme predikovat a zlepšovat parametry optomechanických sestav v již procesu vývoje, před zahájením prototypové výroby, včetně zpětné vazby do návrhu optiky a mechaniky.

Cíl další spolupráce je jednoznačný. Dále propojovat průmyslový a akademický svět, rozšiřovat množství disciplín vzájemné spolupráce a prohloubení vztahu mezi firmou Meopta a ČVUT.

Lektor: Ing. Petr Tichý, Ph.D.

Prezentace má za cíl uvést posluchače do problematiky vývoje měřících metod pro měření optických soustav a systémů v Meoptě.

Zaměří se zejména na oblast industriálních aplikací, kde se setkáváme s difrakčně limitovanými soustavami a problematika měření zde hraje významnou a náročnou úlohu, neboť není většinou postižitelná konvenčně dostupnými měřícími zařízeními (z důvodu vysokých přesností, specifické optické konfigurace soustav, prostředí cleanroom, aj.). Oblast měření tak vede k vývoji vlastní měřící metody a k vývoji vlastního měřícího zařízení.

Prezentace poskytne vhled do tohoto procesu vývoje měřící metody a návrhu měřících zařízení.

Lektor: Mgr. Ing. Libor Úlehla

Monokrystaly representují specifické materiály, jejichž význam není primárně v samotných optických parametrech optického členu, ale jsou využívány pro jiné své fyzikální vlastnosti, jako například schopnost konvergovat vysoko-energetické částice na viditelné světlo. Oxidické monokrystaly typu YAG (ytterbito-hlinitý granát), YAP, silikáty, apod. nacházejí tak primární uplatnění jako detektory ionizujícího záření nebo laserového zdroje. Optické parametry monokrystalického výrobku jsou ale logicky velmi důležité. Všechny uvedené materiály jsou velmi tvrdé a s vysokým indexem lomu. Navíc v porovnání se sklem jde o materiály anizotropní, s vlastnostmi velmi odlišnými podle krystalografických os. Ke správné funkci monokrystalických prvků je často nezbytné dosáhnout vynikajících optických parametrů jako deformace vlnoplochy lepší než lambda/10, minimální drsnosti povrchu, minimálního zhmoždění povrchové vrstvy, nebo absolutní absence světlo rozptylujících defektů na povrchu nebo v materiálu, apod.

Budou diskutovány výzvy při opracování uvedených materiálů, stejně jako trendy, kam by se opracování podobných materiálů mělo ubírat do budoucna, aby bylo možné vytěžit maximum z fyzikálních vlastností monokrystalů. Budou ukázány i některé nové aplikace monokrystalů s dopadem do optického průmyslu.

Lektor: Dr. Jindřich Houžvička

Měření dimenzionálních veličin je základní metrologické úrovni doménou optických metod. Reálné měření délek a tvarů spoléhá na techniky interferometrie, především s koherentními zdroji záření. Představují základní metrologický nástroj pro nejpřesnější měření geometrických veličin s přímou návazností na základní etalon délky. Měření malých rozměrů v mikro- a nanosvětě přináší řadu problémů a vyžaduje použití nových přístupů a konceptů při návrzích a konstrukci měřicích systémů. Primární metrologie délek, resp. vlnových délek úzce souvisí s metrologií času (laser, jakožto oscilátor, pracující na optických frekvencích). Současný vývoj směřuje k optickým hodinám, které budou sloužit jako standard délky i času a bude využívat techniky stabilizace frekvence na bázi kvantové spektroskopie jednotlivých atomů. Příspěvek pojedná o výzkumu v oboru optické metrologie na Oddělení koherenční optiky Ústavu přístrojové techniky AV ČR v současném kontextu.

Lektor: prof. Ing. Josef Lazar, Dr.

V prezentaci budou stručně nastíněny některé vybrané potenciální směry vývoje v oblasti návrhu a konstrukce optických soustav pro současné i budoucí aplikace ve vědě, technice, biomedicíně a spotřební optoelektronice. Budou zmíněny současné i potenciální budoucí možnosti v oblasti návrhových metod optiky, optických a optoelektronických prvků a materiálů v navrhovaných optických soustavách, výpočetních metod pro zpracování obrazové informace a metod pro zlepšení parametrů navrhovaných optických soustav.

Lektor: prof. Ing. Jiří Novák, Ph.D.

Dalekohledy jsou od svého vzniku na počátku 17. století těsně spojeny s vojenským využitím. Ani postupné zdokonalování jejich konstrukce a použitých technologií, ale nedokázalo pokrýt potřeby vojáků na bojišti 20. století. Válka se stala totální a nezastavila se ani v noci. Musely být, proto zkonstruovány speciální přístroje nočního vidění používající ve velké míře i elektronické součástky. Široký rozmach optoelektroniky v druhé polovině 20. století vedl k množství specifických programů a iniciativ podporujících násobení / multiplikaci schopností vojáků i bojové techniky. Nástup laserů znamenal po roce 1960 významnou revoluci v přesném navádění dělostřelecké a letecké podpory. Systémy družicové navigace, využívající od 80. let 20. století speciální teorii relativity, přispěly ke schopnosti přesnějšího zjišťování cílů. Ke klíčovým programům patří:
– STANO (Surveillance, Target Acquisition and Night Operations)
– SOPMOD (Special Operations Peculiar MODification)
– ES2 (Every Soldier a Sensor)
– NCW (Network Centric Warfare)
Nyní se do popředí dostává digitalizace a s ní spojené zasíťování bojiště. Změny jsou srovnatelné s civilní oblastí, kde svitkový film nahradily digitální kamery chytrých mobilních telefonů a všeobecné sdílení takto získaného obrazu. Vojenský a civilní život tak stále více ovlivňuje rčení, že „obraz řekne více než tisíc slov.“

Lektor: Vladimír Chlup

Využití zákonů kvantové fyziky otevírá zcela nové a převratné možnosti v oblasti přenosu a zpracování informace. Kvantové technologie jako kvantová kryptografie, kvantové počítače, kvantové simulace či kvantová metrologie jsou předmětem zájmu vědců v mnoha oborech a o jejich významu a potenciálu vypovídá i podpora ze strany Evropské komise prostřednictvím FET Flagship on Quantum Technologies. V přednášce bude rámcově pojednáno o výzkumných aktivitách v této oblasti na katedře optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Studium kvantových vlastností světla má na katedře optiky PřF UP dlouhou tradici a je neodmyslitelně spjato s osobností profesora Jana Peřiny. V posledních letech se původně převážně teoretický výzkum významně rozšiřuje o experimentální aktivity a z oblasti čisté optiky se rozrůstá do interdisciplinárních směrů jako je kvantová interakce záření s látkou, kvantová optomechanika či kvantová termodynamika. V průběhu přednášky budou představené hlavní aktuální výzkumné směry a výsledky, jako je konstrukce, optimalizace a charakterizace optických kvantových logických procesorů, konstrukce a aplikace bezšumových kvantových zesilovačů světla, studium kvantových kryptografických protokolů včetně možnosti kvantové komunikace volným prostorem či s využitím kosmických satelitů, charakterizace silně neklasických stavů světla vhodných pro aplikace v oblasti kvantových technologií, experimenty s ionty v pasti realizované ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky AV ČR v Brně či experimenty s atomovými párami směřující k realizaci kvantové paměti pro světlo.

Lektor: prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D.

Rozlišení dvou nekoherentních bodových zdrojů světla patří mezi základní úlohy optické detekce. Je známo, že učebnicová rozlišovací kritéria lze překonat digitálním zpracováním obrazu. V takovém případě je skutečné rozlišení dáno především statistickými vlastnostmi získaných dat. Potenciál takového superrozlišení se ovšem pro různé detekční techniky významně liší. Bude ukázáno, že záznam intenzity např. CCD kamerou není v tomto ohledu optimální a výrazného vylepšení rozlišení je možné v principu dosáhnout rozkladem signálu do sady vhodných prostorových módů. Bude diskutována experimentální realizace optimální detekce s využitím technik prostorové modulace světla. Nové metody superrozlišení vyvíjené ve spolupráci Univerzity Palackého a Evropské kosmické agentury mají potenciální aplikace v astronomii při pozorování blízkých dvojhvězd, detekci exoplanet apod. Příbuzný výzkum fundamentálních mezí optické metrologie s významným komerčním potenciálem bude předmětem další spolupráce mezi Univerzitou Palackého a firmou Meoptou-optika v stávajících i budoucích projektech aplikovaného výzkumu.

Lektor: prof. Mgr. Jaroslav Řeháček, Ph.D.

Ramanova optická aktivita je analytická technika s velkým aplikačním potenciálem vhodná ke studiu chirálních látek. Tato technika spočívá v měření extrémně malého rozdílu v Ramanově rozptylu vůči levo- a pravotočivě kruhově polarizovanému záření. V rámci přednášky budou představeny výsledky společné konstrukce spektrometrů určených pro viditelnou (excitační vlnová délka 532 nm) i ultrafialovou spektrální oblast (excitační vlnové délky 207-250 nm), které zahrnují nová řešení konstrukce spektrografů, vývoj nových optických podsestav pro zvýšení účinnosti sběru záření, tak i vývoj rychlé řídící elektroniky a přesných motorizovaných polohovacích zařízení.

Lektor: RNDr. Josef Kapitán, Ph.D.

Na zemi existuje mnoho látek, které se dají využít pro konstrukci optických prvků. Výběr materiálu je určen především jeho vlastnostmi a účelem použití pro danou část světelného spektra. Zatímco ve viditelné oblasti vévodí optická skla, pro UV a IČ aplikace se stále více setkáváme s použitím tzv. netradičních optických materiálů, především krystalické nebo jiné (například kovové nebo amorfní) povahy. Tyto materiály jsou nenahraditelné například pro spektroskopii, mikroskopii, výkonné laserové systémy, polovodičový průmysl, fotolitografii, astronomii, vojenské aplikace a další. V prezentaci bude popsán výběr materiálů včetně technologie opracování, jejich specifické vlastnosti pro danou část spektra a dosažené výsledky na vybraných optických prvcích.

Lektor: Ing. Pavlína Provazníková

Optické tenké vrstvy jsou v současnosti nezbytnou přidanou hodnotou téměř všech opticky funkčních položek. Volba vrstvících materiálů, jejich materiálové i spektrální charakteristiky, technologie nanesení vrstev společně s vlastnostmi substrátu mají zásadní vliv na chování funkčního celku v definované spektrální oblasti. Meopta optika je po více jak několik desetiletí optickým lídrem ruku v ruce s vývojem optických tenkých vrstev. Příspěvek shrne dlouho cestu Meopty v rozvoji optických vrstev a následně seznámí s nejnovějšími poznatky a úspěchy v hluboké ultrafialové oblast (DUV 193-266 nm) a infračervené oblasti (IR od 2 mm a výše).

Lektor: Ing. David Škoda, Ph.D.

Svět kolem nás se neustále mění a rychlost změn neustále roste. V minulém století hlavním iniciátorem změn byly nejdříve vesmírné programy a nutnost miniaturizací výpočetních systémů, pak aplikace vytvořené technologie – 4 bitového mikroprocesoru ve vědecké a průmyslové sféře, kde mikroprocesorů záhy vznikla nutnost navyšovat výpočetní výkon pomocí navyšování počtů tranzistorů a zkracování komunikačních vzdáleností mezi nimi. Od 90 let minulého století ale můžeme sledovat jiný iniciátor zrychlování, který si jako první uvědomil automobilový průmysl o zhruba 10 let dříve – dalším hybatelem změn a rozvoje bude skutečná masová výroba a potřeba její zlevnění. Odpovědí na požadavky automobilového průmyslu opět vzešli již ze zmíněného kosmického výzkumu doplněného o vojenský a novými supernástroji 21 století se stala masivní robotizace a pro neodbornou veřejnost téměř neviditelné lasery. Lasery nás doslova obklopily a jsou nezbytnou součástí snad téměř všech masových výrob, od již zmíněných automobilů nebo letadel, přes medicínu až po polovodičový průmysl, kde další zvyšování výpočetního výkonu není možné bez dalšího rozvoje laserových technologií.

Další vývoj laserů a laserových technologií tak naráží na bariéry způsobený samotnou „optickou pevností“ materiálů, se kterou je potřeba pracovat v samotných konstrukcí laserových zdrojů a optických sestav. Vznikly tak požadavky „optickou pevnost“ měřit, charakterizovat a postupy měření standardizovat. Ne všechny způsoby měření se pak potkávají s praktickými poznatky z nasazení optických elementů. Vzniklo proto doporučení, jaké testy a jak tyto testy provádět. V příspěvku bude rozvíjeno, jak jsou tyto testy (1-on-1, r-on-1, s-on-1 a n-on-1) prováděny a jaký je jejich vztah k reálným aplikacím, resp. pro co jsou vhodné.

Lektor: Ing. Jan Vanda, Ph.D.

Přednáška bude zaměřena na současné výzvy spojené s výrobou a použitím free form prvků v optických soustavách. V případě implementace free form prvků v systémech se nabízí základní otázka a to jak spolehlivě určit, kdy se takový krok vyplatí a to především pro jejich vysokou pořizovací cenu plynoucí z náročnosti jejich výroby. Odpověď není jednoznačná, ale při pohledu na problém z druhé strany je jisté, že existují optické systémy, které by nebylo v požadovaných parametrech možné zkonstruovat bez použití free form prvků. První část přednášky bude věnována rozvaze o nasazení právě freeform prvků a bude ukázáno, jaké požadované parametry systému vedou na použití freeform optických ploch. Úvodní část bude následována rychlým přehledem přístupů k návrhům opt. systémů s FF prvky, tak jak je prováděn v Centru TOPTEC. V současnosti jistě největší úskalí při implementaci prvků s FF plochami leží v měření jejich tvaru. Význam kontrolních značkek a způsoby justace prvků v rámci systémů a s tím spojeným výzvám bude věnována předposlední část přednášky. Závěr přednášky bude věnován přehledu smysluplně použitelných výrobních technologií a jejich limitů při obrábění FF ploch.

Lektor: Ing. Vít Lédl, Ph.D.

Příspěvek je zaměřen na měření parametrů fázových destiček pomocí elipsometrie Muellerovy matice. Vzhledem k aplikacím fázových destiček v litografickém zápisu a vzrůstajícím požadavkům na přesnost jejich výroby a zaručení polarizačních vlastností pro krátké vlnové délky byla vyvinuta elipsometrická metoda měření. Byl využit elipsometr Muellerovy matice RC2-DI, Woollam se spektrálním rozsahem 193 – 1700 nm se dvěma rotujícícmi kompenzátory. Elipsometr umožňuje měřit spektra kompletní normované Muellerovy matice v závislosti na azimutálním natočení destičky.

Byly studovány křenenné destičky vyšších řádů a sesáté dvojice destiček. Byla prokázána dobrá shoda tabulovaných hodnot řádného a mimořádného indexu lomu pro křemen s měřeními v celém spektrálním rozsahu. Měření umožňuje určení retardačního úhlu destičky v celém spektrálním rozsahu a natočení optické osy z individuálních spekter Muellerovy matice včetně interferenčního řádu v němž destička pracuje. Byly odstraněny vlivy konečného rozlišení monochromátoru elipsometru. V případě dvojice (dubletů) destiček byly určeny výsledné polarizační parametry, tloušťky jednotlivých destiček a rovněž chyba v natočení optických os destiček v řádu 0,5 stupně. Elipsometrická měření ukazují značnou citlivost k této chybě v podobě spektrálních oscilací.

Lektor: doc. Dr. Mgr. Kamil Postava

Vzhled předmětů ve virtuální realitě často nepůsobí věrně. Většinou se používá tzv. 2D texturování, které ale neumí reagovat na směr osvětlení a směr pohledu jako skutečný povrch. Pro realistickou reprodukci vzhledu je potřeba změřit tzv. BTF. Princip je pořídit velké množství (řádově desetitisíce) fotografií objektu pro různé směry pohledu kamery k objektu a různé směry osvětlení. Přenosné zařízení Lightdrum, vyvinuté a vyrobené na ČVUT toto umožňuje, navíc v terénních podmínkách.

Lektor: Ing. Bc. Šárka Němcová, Ph.D.

Obor Přesná mechanika a optika se od obvyklého strojírenství liší mj. tím, že v přístrojích zpravidla nedochází ani k přetváření vstupujících materiálů ani k velké spotřebě energie. V současnosti jsou přístroje (zejména měřicí) ve většině případů konstruovány jako interface výpočetních systémů, které výrazně urychlují alespoň předběžné zpracování měřených veličin nebo jsou to soustavy servosystémů, které drobnými justážními zásahy optimalizují funkce příslušných zařízení. Tento výčet zdaleka není úplný a jistě by se našly výjimky mezi experimentálními prototypy a podobnými produkty, ale můžeme tvrdit, že se většinou jedná o relativně malé síly a deformace, které přicházejí do úvahy.
Díky tomu lze při konstruování přístrojů použít konstrukční obraty, jejichž použitelnost je s nevelkými silami a momenty spjata a opírá se o deformabilitu některých částí struktury přístroje. Tím se dostáváme k pojmu pružný prvek, což je buď samostatná speciální součástka nebo tvarová úprava integrovaná do nosných struktur zařízení.
Přednáška je zaměřena jednak na rešerši technických řešení, jejichž realizace byla díky pružným prvkům umožněna nebo jsou to řešení z různých důvodů zajímavá svou aplikací. V rešeršních poznámkách jsou často využity práce autorových doktorandů.

Lektor: doc. Ing. Josef Zicha, CSc.

Den 2 – čtvrtek 4. října 2018

Minulost a současnost spolupráce mezi společnostmi Meopta – optika s.r.o., Preciosa a.s. a Crytur s.r.o. v oblasti vývojových a inovačních aktivit vycházejících z Memoranda o spolupráci. Zahrnuje problematiku opracování skleněných polotovarů, včetně technologie mytí a povlakování., inovační programy s využitím vypěstovaných krystalů, zaměřených na zvýšení efektivity otických elementů na straně optiky a povrchové kvality bižuterních výrobků na straně druhé. Zpracování krystalů vypěstovaných v Cryturu pak umožňuje nové aplikační možnosti v oblasti inovací, zejména na rozhraní mezi klasickou optikou, laserovými produkty atd.

Lektor: Ing. Zbyněk Štiller

Holografická mikroskopie je jednou z technik kvantitativního fázového zobrazení, které se stále více osvědčují při biomedicínském výzkumu. Umožňují totiž vysoce kontrastní zobrazení živých buněk bez použití jakýchkoli markerů, zejména fluorescenčních barviv, která ovlivňují přirozené chování buněk. Navíc je výsledný signál, jímž je fázový posuv světla v daném obrazovém bodě, úměrný hustotě suché hmoty buňky, tedy hustotě hmotnosti veškerého materiálu buňky zbavené vody. Pomocí holografické mikroskopie je tak možné dlouhodobě pozorovat a zejména měřit děje probíhající v buňkách v téměř přirozených podmínkách, stejně jako jejich reakce na vnější podněty, jimiž může být například aplikace nádorových léčiv. Tato technika v budoucnosti slibuje možnost kvantitativně vyhodnotit reakce buněk z nádoru konkrétního pacienta, a tak individuálně stanovit jeho nejvhodnější léčbu. Může se tedy uplatnit nejen v biomedicínském výzkumu, ale i v klinické praxi.
Z hlediska zobrazovacích vlastností holografického mikroskopu je výhodné co nejvíce snížit koherenci osvětlení. To vede ke zvýšení kvality zobrazení a zlepšení rozlišovací schopnosti. Navíc se uplatňuje efekt koherenční brány, pomocí nějž lze docílit kvantitativního fázového zobrazení i v opticky kalných prostředích. Zmíněné optické vlastnosti i jejich biomedicínské aplikace budou popsány a experimentálně demonstrovány pomocí koherencí řízeného holografického mikroskopu.

Lektor: Prof. RNDr. Radim Chmelík, Ph.D.

Bude v budoucnu na automobilech svítit úplně vše? Automobilový průmysl se neustále vyvíjí. Nekončící pohyb kupředu je všude patrný a to, co je dnes hi-tech může být již zítra zastaralé. Signální svítilny již dávno neslouží pouze k signalizaci změny jízdy nebo nebezpečí, ale především jako designový prvek umožňující automobilovým výrobcům oslovit zákazníky a odlišit se od ostatních netradičním návrhem. V prezentaci budou představeny současné trendy na poli signálního automotive svícení – LED, OLED, světlovody, difúzní materiály.  Také budou nastíněny možnosti pro blízkou budoucnost. Laserové zdroje, mikro optika, LCD displejů, nové materiály.

V poslední řadě se podíváme na možnosti interiérového osvětlení a car body lighting, kde dochází k obrovskému boomu a kde téměř každý segment automobilu je chápan jako potenciální zdroj světla, který může podpořit vzhled vozidla, bezpečnost a komfort.

Lektor: Mgr. Marek Šimíček

Výrazným trendem v dnešním automobilovém průmyslu je vyrábět světlomety, které budou nejen splňovat designové požadavky zákazníků, ale budou především výrazně zvyšovat bezpečnost na cestách. V neposlední řadě nabídnou řidičům mnohonásobně větší komfort díky velké a precizně osvětlené oblasti, která může být dynamicky měněna tak, aby maximálně přesně splnila preference řidiče. Toho je ve světlometech dosahováno různými typy světelných distribucí, které jsou realizovány pomocí odlišných strategií, použitých materiálů a optických konceptů. Dnešní špičkové technologie jsou cíleny především na strategie umožňující tzv. digitalizaci světelných distribucí s poměrně vysokou rozlišovací schopností. Právě rozlišení umožňuje pokrýt maximální možnou oblast intenzitně vyváženou, homogenně rozloženou dynamickou funkcí, splňující zákaznické, ale i legislativní požadavky. Ovšem, kvalitní digitalizace těchto světelných distribucí si sebou nese velmi komplexní problematiku, která klade vysoké nároky na robustnost jednotlivých řešení, vysokou kvalitu především optických elementů a v neposlední řadě také ekonomický potenciál. Právě tyto optické prvky, funkční principy a strategie projekce světla nám umožňují vytvářet systémy, které v reálném provozu přímo přispívají k bezpečnosti, jízdnímu komfortu a navíc stále plní jednu ze svých nejvýraznějších funkcí a sice funkci poznávacího znaku konkrétního automobilu. Právě skloubení všech těchto faktorů, bývá pro vývoj a výrobu světlometů tou největší výzvou.  

Lektor: Ing. Daniel Hromulák

Český optický klastr byl založen za účelem reprezentace zájmů svých členů a formování budoucích směrů optiky, optomechatroniky, fotoniky a jemné mechaniky.
Cílem klastru je propojovat potřeby svých členů, koordinovat a využívat dostupné zdroje a inovační potenciál za účelem rozvoje oboru v oblastech zobrazovací optiky, vojenské optiky a světelné optiky.
Zaměření na výzkum, vývoj a inovací a oblasti rozvoje lidských zdrojů je důležitým pilířem činnosti optického klastru.

Lektor: Mgr. Petr Přikryl